Hongkongská šedesátka

Tak už došlo i na mě. Fenomén letních stáží, ono nepodkročitelné minimum praxe v oboru, bez nějž si generace Z může univerzitní diplom směle vystavit hned vedle žluté jmenovky z Mekáče, mne konečně semlel (a propos, teď mě napadá – s tím Mekáčem by to vlastně byl asi jediný skutečně upřímný životopis v historii: „Vaše…

Continue reading →

Guailo z Hongkongu: měsíc první, měsíc druhý

První měsíc v novém městě je ta nejhezčí věc na světě. A to prosím nestřílím jen tak od boku; jsem si plně vědoma toho, že žijeme v době požehnané vysokorychlostním připojením, McCheesem za dvacku a horní polovinou těla Channinga Tatuma (na tomto místě prosím laskavého čtenáře, aby se dal buďto do zasněného hledění v dál,…

Continue reading →

Vesmír jménem Chotěboř [Freaking Boršč]

Lidi z ročníku na King´s tuší o mých kořenech zhruba následující. Za prvé, vyrůstala jsem kdesi západně od Moskvy, protože na třídních večírcích ladím po pár tequillách v kroužku ruských spolužáků „Razsvitaly jabloni i gruši“ a britskou angličtinu dodneška znásilňuju neodnaučitelným východoevropským „dž“ (ještě na promoci se budou tradovat legendy o tom, jak jsem v prváku analyzovala…

Continue reading →